Miliony dětí se kojí pozdě. Hrozí jim zdravotní rizika

Každá minuta se počítá, upozorňují WHO a Unicef.

V některých zemích může být kojení otázkou života a smrti. Časné kojení po porodu je totiž klíčovým faktorem pro zdraví novorozence a jeho oddalování jej vystavuje mnoha rizikům.

Přes 60 procent dětí na celém světě navíc není kojeno do hodiny po narození.

Informovala o tom zpráva organizací Unicef a WHO, která sbírala a analyzovala data 76 zemí s nízkými a středními příjmy.

Nezahrnovala Severní Ameriku, Austrálii, Nový Zéland ani západní Evropu včetně Slovenska.

Chybí podpora od zdravotníků
Obě organizace v současnosti instruují, že novorozenci by se měli poprvé kojit do hodiny po narození a pít výlučně mateřské mléko až do jejich šesti měsíců.

„Když jde o začátek kojení, načasování je nejdůležitější,“ řekla Henrietta Foreová, výkonná ředitelka Dětského fondu OSN.

Dodala, že každý rok přicházejí miliony novorozenců o výhody brzkého kojení.

„A důvody jsou přitom často takové věci, které můžeme změnit. Matky prostě ani od zdravotníků nedostávají dostatek podpory, aby začaly kojit v rámci klíčových minut po porodu,“ uvedla Foreová.

Výsledky a prohlášení zástupců organizací přišly krátce předtím, než si svět každoročně připomíná Světový týden kojení. Ten se koná vždy ve dnech od 1. do 7. srpna a jeho cílem je podpořit kojení jako nejlepší způsob výživy dětí.

Když může být pozdě
Autoři zprávy píší, že zlepšení praktik souvisejících s kojením může každý rok pomoci zachránit životy více než 800 tisíc dětí do pěti let, přičemž většina z nich je mladších šesti měsíců.

Vědecké výzkumy dokazují, že i párhodinové odsouvání začátku kojení může mít život ohrožující následky.

Kontakt kůže na kůži, přiložení dítěte na tělo ak prsu u matky stimuluje tvorbu mléka včetně kolostra, které obsahuje pro dítě cenné látky a tvoří se ještě před klasickým mateřským mlékem.

Unicef a WHO zdůrazňují, že pozdní začátek kojení se pojí s rizikem úmrtí novorozenců.

U těch, kteří se začnou kojit v rozpětí dvou až 23 hodin po narození, jde až o 30 procent vyšší riziko, že zemřou dříve, než se dožijí prvního měsíce, v porovnání s dětmi, které se začnou kojit už v první hodině.

Každá země je jiná
Podle zveřejněných informací se také v jednotlivých zkoumaných zemích výrazně lišil podíl dětí, které byly kojeny již do hodiny po narození.

Ve východní a jižní Africe to byly téměř dvě třetiny dětí, ve východní části Asie a v oblasti Tichého oceánu méně než jedna třetina.

Vliv na to měl například i způsob porodu, případně kulturní zvyky a nedostatečný trénink zdravotníků v oblasti podpory kojení.

Přestože se autoři nezaměřili na bohaté a vyspělé země včetně Slovenska, určité údaje existují iu nás.

Neformální průzkum podpory kojení, které zpracovala sdružení Mamila a Ženské kruhy, a kterého se zúčastnilo téměř 6300 respondentek uvádí, že za posledních osm let až 80 procent těchto matek nebylo s dítětem ihned po porodu v kontaktu kůže na kůži.

Přes 60 procent z nich zase uvedlo, že v prvních hodinách po porodu neobdrželi informace a ani pomoc s kojením.

Proč je kojení důležité
Mateřské mléko obsahuje unikátní živiny a látky, které dítě nemůže dostat žádnou jinou cestou a je důležité pro jeho imunitu a další zdravotní vývoj.

Výzkumy dokazují, že u kojených dětí se snižuje výskyt onemocnění jako cukrovka, obezita, astma či různé druhy alergií. Ženy, které kojí, mají také nižší riziko rakoviny prsu a vaječníků, osteoporózy a jsou schopny se lépe zotavit z porodu.

WHO a UNICEF také uvádějí, že ačkoli některé ženy opravdu nemohou kojit, většina to dokáže, dostane-li správnou podporu, pomoc a povzbuzení. Díky tomu mohou nejen začít kojit včas, ale také úspěšně pokračovat.

Autoři ve správně zdůraznili i několik doporučení, aby se kojení podporovalo – měly by vznikat sítě komunit na podporu kojení, zlepšit pro matky dostupnost laktačního poradenství a také dodržovat Kodex marketingu náhrad mateřského mléka a nepropagovat umělou výživu.