Je vaše dítě nervózní a mrzuté? Možná má příliš mnoho hraček

Nadměrné množství podnětů přetěžuje dětský mozek. Koncentraci rozvinete například moderními knihami.

Mnohé domácnosti s dětmi důvěrně znají situaci, kdy má jejich ratolest tolik hraček, že už není prostoru, kam je dávat. A přicházejí stále další a další, protože členové rodiny a známí chtějí dítě zaujmout něčím novým.

Navíc se dnes stále menší děti setkávají is moderními technologiemi a namísto panenek, autíček či míčů vezmou do ruky raději tablet či telefon.

Ukazuje se však, že množství hraček a zároveň podnětů je klíčovým faktorem při dětském vývoji, jelikož je jich příliš mnoho, mohou dítěti spíše uškodit.

„Příliš hraček a příliš mnoho nabídek způsobuje záplavu podnětů, které zatěžují mozek,“ říká psycholožka a certifikovaná odbornice INPP metody Viera Lutherová.

„Ten je pak zahlcen, těžko se orientuje a dítě se chrání tak, že vypne, stáhne se do sebe. Přetížení se často projevuje také jako mrzutost, nervozita, podrážděnost.”

Sledujte pohybové dovednosti
Přílišná stimulace se může později ukázat také jako problém s komunikací, případně jako poruchy učení či soustředění.

„Současné děti jsou vystaveny mnohem cílenějšímu působení mnoha podnětů.

Obzvláště digitální hračky jsou problematické. Mozek dítěte přijímá množství dat bez námahy a nezískává žádnou osobní zkušenost,“ dodává Viera Lutherová. Problémy si s sebou dítě přinese i do školy a léty se mohou nabalovat.

Podle psycholožky se u školáků setkáváme s různými projevy, které lze vystopovat do předškolního či raného věku a u každého dítěte může jít o něco trochu jiného.

„V raném věku je to netypický psychický a pohybový vývoj. Může to být zpoždění, dítě se začne později přetáčet, sedět, chodit nebo mluvit, než uvádějí tabulkové hodnoty. Některé děti normy zase proběhnou neobvykle rychle. Za významné se považuje přeskočení fáze plazení a/nebo lezení po čtyřech. U miminka je povšimnutíhodný i nestandardní emoční projev, zejména extrémní plačtivost nebo neobvykle klidné miminko první měsíce po narození,“ přibližuje Lutherová.

U předškolních dětí je třeba si pozorně všímat jejich pohybových dovedností.

„Problémy s výslovností, nemotornost a neobratnost celého těla nebo rukou jsou také spolehlivým signálem. Absolventi logopedických sezení se často vrátí do poraden jako žáci s poruchami učení a pozornosti,“ říká psycholožka.

Dítě by se mělo také nudit
Takové problémy dětí je třeba vyhodnocovat v kontextu, protože některé mohou souviset například s nesprávnou péčí rodičů. Podle odbornice je však také možné, že nezvladatelné chování a emoce jsou důsledkem přetížení nezralé centrální nervové soustavy.

Co je tedy řešením, aby se dítě správně vyvíjelo, ale nebylo přetíženo?

„Když chceme něco udělat pro rozvoj koncentrace, nezaplavujme dítě podněty, trénováním a požadavky, ale nechme ho nudit se s pár hračkami. To je nejlepší trénink pozornosti,“ radí psycholožka.

Doporučuje, aby byl dětský pokoj spíše skromný a ne přeplněný. Aby dítě rozvíjelo i motorické dovednosti, nejlepší příprava je fyzický pohyb v předškolním a mladším školním věku. Rozvíjí tak koordinaci a rovnováhu.

S mluvícími knihami trénují soustředění i jemnou motoriku
Jak pro SME potvrdila i logopedička Zuzana Jandová, je třeba dbát na to, jak rodič s dítětem komunikuje a jak ho promlouvá. Dobrým příkladem je podle ní čtení knih již odmalička, přičemž by mělo přirozeně jít o knihy přizpůsobené věku (například leporelá či pískací knihy).

Zároveň je třeba dítěti vyprávět o tom, co v těchto knížkách je, čím se rozvíjí jeho komunikace, ale i pozornost i soustředění a podporuje se jeho zájem o čtení v pozdějším věku.

Jelikož jsou však děti mnohdy naučeny sledovat videa na tabletech a mobilech, kniha pro ně může ztratit kouzlo. Inspirativní kombinací klasické knihy a moderní interaktivity mohou být například mluvící knihy. Na trhu je jejich nabídka poměrně široká.

„Knihy mají dvě základní funkce, jedna je, že děti poslouchají příběh, říkanky či zvuky z přírody a vnějšího prostředí. To vše zprostředkuje mluvící pero IRS, které je navíc plné doplňkových informací, úkolů, hádanek či písniček. Děti si jím umí nahrávat vlastní zvuky. Druhá funkce je, že pero je vytvořeno tak, aby pomáhalo dětem trénovat jemnou motoriku, správný úchop a trefení se na správné místo v knížce, na nálepkách, pexesu nebo omalovánce,“ vysvětluje Marián Ďurišin, zakladatel Mluvících knih IRS.

Příběhy v mnoha takových knihách poutavě navyprávěli právě slovenští herci, mezi nimi například Zuzana Tlučková, Patrícia Jarjabková, Anna Šišková, Boris Farkaš a další.